Začátkem dubna napsala do redakce Radnice zajímavý dopis rodačka z Chudeřína Jiřina Klimtová – Grešlová (r.1922), která od poloviny května 1945 žije na Chomutovsku. „Můj život už od 6 let byl Sokol. S obtížemi, za všeobecné účasti jsme stvořili naši sokolovnu (jaro 1938) a těšili se, že budeme ve svém. Pak jsem v říjnu 1938 chodila se zaťatými pěstmi kolem Jahnturnhalle,“ uvádí v úvodu svého dopisu.
Četla o meziválečných fotbalistech a hokejistech v Radnici, kterou jí posílají Sokolové z Litvínova. Vzpomíná na improvizované kluziště (nyní asfaltové hřiště v Zámeckém parku), „a fandění nás dorostenek při zápasech. Hokejisté byli o něco starší než já, ale dobře jsem všechny znala: Fandu Voříška (oslňoval děvčata motorkou),Oldu Vykouka, bratry Šindeláře (nejmladší Láďa mne učil kroužky na ledě),Tondu Pletichu, se kterým jsem se pak setkala v České spořitelně o prázdninové praxi, Vaška Punta…“
Rozhodl jsem se jako kronikář Litvínova paní Jiřinu navštívit a zaznamenat její vzpomínky na rodné město. Připojil se ke mně její spolužák z Chudeřína Ladislav Křičenský, který se s paní Jiřinou setkal po 70 letech! Malá Jiřina si již v 6 letech půjčovala knihy v obecní knihovně. Knihovníkovi tvrdila, že pro tatínka. Nakonec přečetla chudeřínskou knihovnu celou! Od dětských let hrála v divadelním spolku Jitřenka v Chudeříně, zpívala v pěveckém spolku Hlahol.
Byla vynikající žákyně.Uchovává potvrzení o pamětní medaili pro nejlepší žákyni za výtečný prospěch ve školním roce 1934-35 podepsané Františkem Muzikářem, ředitelem Měšťanské školy v Horním Litvínově. Medaili věnovalo ministerstvo školství a osvěty u příležitosti oslav 85. narozenin presidenta Čsl. republiky T. G. Masaryka.
Další vzpomínky charakterizují události blížící se 2. sv. války před 70 lety. Po ukončení měšťanky r. 1937 šel Ladislav do učení na automechanika v H. Litvínově a Jiřina začala studovat obchodní školu v Teplicích. V Chudeříně zažili 9. října 1938 vstup německé armády do Sudet. Ředitel teplické školy oznámil, že končí, škola přesídlila do Loun. Jiřina své vynikající nadání nemohla uplatnit. Zoufalá snaha pokračovat ve studiu v okleštěné 2. republice u příbuzných jí nevyšla, protože 15. března 1939 začal protektorát. Toho dne na oslavu jeho vzniku zažil Ladislav vytloukání českých oken. Jiřina se vrátila k rodičům do Chudeřína. S jedním dokončeným ročníkem obchodní školy se dokázala prosadit v německém obchodě s koženým zbožím, dnes Papírnictví Kašpárek. Pamatuje na výbuch na dole Himmelfûrst v Hamru (Rudý sever) na jaře r. 1943, při kterém zahynulo 11 horníků včetně jejího bratra. V závěru hrozné války přežili 17 náletů. Do krytu nad Chudeřínem již běhala s malou dcerkou.
V r. 1942 se seznámila s budoucím manželem Karlem Klimtem, dentistou,rodákem z pražského Podskalí. Byl zaměstnán v H. Litvínově. Vzít se hned nemohli, protože měl st. příslušnost protektorátu. V roce 1943 se jim narodila holčička. Pro snoubence české národnosti, ale každý z jiného státu, vyžadovaly úřady řadu potvrzení. Ironií osudu sňatek německé úřady povolily až na 12.květen 1945, mezitím přišlo osvobození.Po tak dlouhém čekání snoubenci však trvali na uzavření sňatku. Probíhal v přízemí zámku Valdštejnů, kde již za války běžně probíhaly občanské svatby. Červenou látkou potažené stěny, harmonium,jen sňali obraz Hitlera… Dva němečtí úředníci se nesměle zeptali, zda mohou obřad provést v německé řeči, česky neuměli. První litvínovský sňatek po osvobození proběhl 12. května 1945 bez květin, ve starých šatech, bratr a otec šli za svědky, oddací list na německém formuláři, s německým razítkem.
Protože manžel místo v Litvínově nedostal, museli se stěhovat do Chomutova. Viděli poválečné násilí i divoké odsuny páchané na německém obyvatelstvu. Na předválečné i poválečné soužití Čechů a Němců má paní Jiřina jasné názory, které opakují rodáci v různých variantách. K předválečnému a válečnému útisku českých obyvatel by nedošlo,kdyby se k moci nedostali nacisté. Češi,kteří trpěli, se po válce na bezbranném německém obyvatelstvu nemstili.Novomanželům se narodil ještě syn,paní Jiřina pracovala jako účetní a později v Čsl. národní bance. Láska k literatuře ji neopustila. Poutavé vyprávění prokládala recitací básníků Seiferta, Wolkera… S Ladislavem Křičenským identifikovali jména na historických fotografiích. Informace, že Klub Čs. turistů založili v srpnu 1925 učitelé českých škol i identifikace dvou litvínovských kronikářů na školní fotografii jsou velmi cenné. Oběma spolužákům, chudeřínským rodákům, přejeme hodně zdraví a děkujeme za poskytnuté historické informace.
