Osmičková výročí Chudeřína

Městská část Litvínova Chudeřín tvoří dnes s katastrem Horního Litvínova pás jednolité zástavby. Páteří je dnešní ulice PKH a původní Chudeřínská (dříve Jirkovská) ulice.První písemný záznam o Chudeřínu
je z roku 1398. V jedné z knih oseckého kláštera se uvádí, že tou dobou byl Wybelgrune – Chudeřín majetkem pánů z Riesenburgu. V roce 1459 se nazývala obec Betlgrin a později Bettelgrün.

Předpokládá se, že Chudeřín vznikl ve stejné době jako Horní Litvínov. Obec byla do roku 1850 součástí panství Duchcov-Horní Litvínov. Správní reformou z roku 1848 se stala osadou Horního Litvínova. Obyvatelé byli zaměstnáni v zemědělství, ovocnářství,lesnictví a v blízké valdštejnské manufaktuře. Od 2. pol. 19. stol. nalézá část chudeřínského obyvatelstva obživu v litvínovských textilkách. První české obyvatelstvo se přistěhovalo do Chudeřína v letech 1872-73 v souvislosti se stavbou železnice.

O něco později se sem stěhují české hornické rodiny. R.1900 měl Chudeřín 2 622 obyvatel, v r. 1921 tu bylo napočteno již 3 463 obyvatel a 232 domů. Na jeden dům připadalo skoro 15 občanů!Chudeřín se rozrostl od původního starého jádra východním směrem natolik, že stavebně splynul s Horním Litvínovem.
Údaje ze sčítání obyvatel r. 1931: Chudeřín, Bergesgrûn, obec, politický okres Most. Pošta: Chudeřín, telegraf: Horní Litvínov. Obyvatel: 3 689, z toho Čechů 1 583 (43%), Němců 2 054 (56%). Hnědouhelné doly.

Dnes žije na katastru Chudeřína necelých 1 400 obyvatel, což je asi 38 % předválečného stavu. V dnešních 390 čísel popisných teoreticky bydlí přes 3,5 obyvatele v jednom domě.Na přelomu 19. a 20. století dochází k největšímu rozvoji obce. Roku 1896 byl postaven obecní vodovod, vodojem dosud nad obcí stojí. Roku 1898 byl v centru dolejší části obce, naproti obecnímu úřadu, postaven pomník padlým v r. 1848 a 1866. Jednoduchý kamenný pomník jehlancovitého tvaru nese německý nápis: Na paměť v letech 1848 a 1866 padlých hrdinů z Chudeřína. Pomník je trochu raritou. Po hrozné první světové válce se stavěly pomníky padlým leckde, v Chudeříně r. 1928. Sbor vojenských vysloužilců v Chudeříně nechal postavit pomník v jubilejním 50. roce vlády císaře Františka Josefa pro čtyři padlé v předchozích válkách.

V r. 1901 zahájila provoz elektrická pouliční dráha na trati Most-Janov, kde jezdila více jak 50 let. Trať měla v Chudeříně 4 zastávky, občané se chlubili, že v Hor. Litvínově byly jen dvě. Zachovalý trolejový závěs dodnes visí na rohu Husovy a Chudeřínské ulice, v domě čp. 104. Dům je památný také tím, že se v něm poprvé na Litvínovsku učilo česky, od r. 1900 do r. 1904, než byla postavena škola U Bílého sloupu. Pro malý prostor a 142 dětí se učilo dokonce na dvě směny. Roku 1902 dostává obec moderní osvětlení vybudováním elektrické sítě.

Rok 1903 se obec stala samostatnou,podle zápisu z německy psané kroniky „natrvalo od Horního Litvínova oddělené“. Kronikář netušil, že jen na 40 let. Obecní úřad byl v již odstraněné budově na křižovatce ulic Horní a Chudeřínské. R. 1904 byla postavena první česká škola, sice na katastru Horního Litvínova, ale s vydatným přispěním chudeřínských občanů české české národnosti. R. 1906 obec požádala o změnu názvu. R. 1907 byla postavena německá škola.

Byla zbourána v r. 1947, protože byla poddolovaná,praskala a stala se nebezpečnou.Zůstal po ní parčík a brána. V r. 1909 byl postaven nový hřbitov s pěknou kaplí v podobě baziliky. Na hřbitově byl uskutečněn poslední pohřeb r. 1948, později byl hřbitov zrušen v důsledku stavby nové silnice do Hamru a Janova. R. 1911 dostala obec povolení změnit si název z hanlivého Bettelgrûn na Bergesgrün (Bettel = žebrák, chudák).

Roku 1913 byla vybudována kanalizace, to se obec již rychle rozrůstala v důsledku rozvoje dolování a průmyslu. V obci byla zřízena četnická stanice a pošta. Hrálo zde několik kapel, od r. 1906 také tamburaši, o kterých Radnice již psala.Po 1. světové válce pokračoval stavební rozvoj obce i bohatý spolkový život. Působily tady hned tři skautské organizace. Již v r. 1896 stáli chudeřínští občané u založení TJ Sokol Horní Litvínov.

V Chudeříně byla 23. 7. 1947 ustavena také tělocvičná jednota Sokol. Starostou se stal Josef Varníček (1902 – 1953). Jednotě bylo v říjnu 1948 doporučeno,aby se organizačně napojila na jednotu v Litvínově. Ještě před válkou, r. 1913, byl v Chudeříně založen divadelní soubor Jitřenka, pozdější základ Docela malého divadla v Litvínově.Vzniklo Stavební a úsporné družstvo pro okres Horní Litvínov, se sídlem v Chudeříně.

Podle rodačky Vlasty Fořtové, narozené r. 1913, jejíž otec Josef Holý byl členem družstva, se začalo stavět v r. 1922-23. Svépomocí postavené domy jsou nejen v ulici D. Holého, která se dříve jmenovala Družstevní. Dále např. čp. 663 a 729 ve Studentské a také čp. 217 (trafika U Bílého sloupu). Právě stavba tohoto domu kolem r. 1925 téměř ukončila existenci kamenného milníku – Bílý sloup. V r. 1920 nově založený fotbalový klub Čechie Litvínov měl řadu let hřiště „na hajdě“ v Chudeříně.

Nejslavnější litvínovský sport začal na konci 20. let v Sokole – převážně kluci z Chudeřína začali hrát hokej. V r.1924 vznikl český spolek dobrovolných hasičů, který na stejném místě působí doposud.Německý byl založen již v r. 1888 a měl zbrojnici v Horní ulici. Další německé spolky: Gesangverein (Pěvecký spolek), Deutschvölk. Verein (Něm. národní spolek), Veteranen – Verein (Váleční veteráni), Arbeit. Turnverein (Dělnická tělocvičná jednota).

Po 1. sv. válce v Chudeříně založili českou Dělnickou tělovýchovnou jednotu tři bratři Veselých, Stanislav, Karel a nejstarší z nich Václav, který byl v Chudeříně zvolen dokonce starostou.Rozvoj obce i spolkového života během 40. let se nám dnes zdá úžasný. Zřejmě byl podmíněn spoluprací všech občanů obou národností i různých politických stran. Např. v obecních volbách r. 1927 uspělo v Chudeříně 6 českých i německých stran a hnutí.

Nacionální propast, která se v Čechách rozevírala od poloviny 19. století a vrcholila koncem 30. let, postihla i Chudeřín. Historickou ironií jsou poslední údaje v německy psané kronice Chudeřína. Úhledným písmem psaná kronika byla založena na základě čsl. zákona z r. 1920. Kronikář Robert Vogel do kroniky vlepil barevný snímek A. Hitlera a 9. X. 1938 zapsal: „Einmarsch der deutschen Truppen in Bergesgrûn in Transportautos,Personen, Autos, Motorrädern, Kûchen, Munitionwagen, Artilerie u. Flackgeschûtzen. Wir danken unserem Fûhrer“ (Vpád německé branné moci do Chudeřína na transportérech, osoby, auta, motocykly, kuchyně, dělostřelectvo a protiletecká obrana. Děkujeme našemu vůdci.).

Další osmička na konci letopočtu přinesla před 70. lety další zlom v životě občanů Chudeřína. I dnes mají k sobě občané blízko, snad je to dáno tím, že Chudeřín má málo činžáků, kde se občané neznají ani ve společném vchodě. Občanské sdružení Spojené státy Chudeřínské se již několik let proslavilo svými průvody, v hospůdce Cafe bar 49 organizuje Klub přátel Chudeřína přednášky, obec se stává malou průmyslovou zónou s řadou schopných řemeslníků…Děkujeme paní Fořtové a Brožíkové a panu Křičenskému za poskytnuté snímky a informace.

Václav NOVOTNÝ