Historie obce Hamr

Hamr, ležící na úpatí Krušných hor u vstupu do údolí zvaného též Hamerské, dělí od Janova potok Loupnice. Poprvé je písemně zmiňován k roku 1583. Jméno dostal patrně podle zařízení, kde se zpracovávala železná ruda vytěžená poblíž Klínů, která byla kována na hamru, jenž využíval vody z potoka jako pohonné síly. Od druhé poloviny 17. století byl Hamr rozdělen na dvě části, z nichž jedna patřila Martinu Michnovi z Vacínova a druhá náležela Janu Bedřichovi z Valdštejna a byla zvána duchcovský Hamr.

Michnovskou část Hamru získalo později město Most společně s koupí Janova. V roce 1737 koupil Most od mosteckého měšťana a zrcadláře Christopfa Tschinky také brusírnu skla v údolí Loupnice. Existenci sklárny můžeme datovat od počátku 18. století. V té době se na různých místech v okolí těžil jemný bílý písek pro výrobu skla, který se jako surovina vyvážel také do Saska. Po zániku sklárny byly objekty přestavěny na papírnu, která v roce 1871 vyhořela. Spáleniště zakoupili v roce 1880 bratři Stollové a zavedi výrobu škrobu. Koupí přešel objekt v roce 1884 do majetku novoveského Kajetána Kohlera, který v něm zřídil již zmiňovanou hračkárnu.

V 18. století byl Hamr malou vsí o několika domech s malým počtem obyvatel. V roce 1715 měla duchcovská část 6 osedlých, k roku 1787 čítala 26 domů. Podle topografie J. G. Sommera k roku 1833 bylo v Hamru 36 domů a 220 obyvatel, z nichž 20 domů a 120 obyvatel patřilo duchcovské vrchnosti a zbytek městu Most. Po správní reformě v roce 1850 byl Hamr s dalšími obcemi přičleněn k politické obci Horní Litvínov. Roku 1860 měla obec Hamr 49 domů s 284 obyvateli. V provozu byly 2 cihelny a jeden mlýn. Když v roce 1875 vyhořel, byl parním mlýnem.

V první polovině 19. století začala v Hamru důlní činnost. V roce 1837 otevřel majitel mlýna Anton Griesbach první ruční šachtičku Christianu. Po jejím prodeji se zde začalo těžit strojově a důl nazvali Magdalena. V pozdějších letech přešel tento montánní majetek na dráždanskou firmu. Od roku 1893 byl mimo provoz, protože v hlubině propukl požár.

Dalším dolem byl důl Antonie, který patřil Valdštejnům. S těžbou započali roku 1873, v roce 18881 důl mechanizován. Všechny tyto doly spojila Lomská uhelná společnost, která koupila důlní majetek v 1906. Byla vyhloubena nová těžní jáma a důl byl: zván Kníže nebes. Napojením vlečky na podmokelskou dráhu se tak otevřela cesta ke stejným proměna Hamru jako u mnohých obcí v podhůří.

Při sčítání lidu v roce 1900 měl Hamr již 663 obyvatel a 64 domů. V roce 1906 se obec odloučila z obecního svazku s Horním Litvínovem, a Hamr se tak stal samostatnou politickou obcí, kde byla ustálená sociální i národnostní skladba obyvatel. Stabilizované ekomické postavení obce se neměnilo až do polovin| 40. let našeho věku.
Ve druhé polovině 40. let byl Hamr vybrán pro výstavbu sídliště, které mělo také řešit bytovou otázku obyvatel z obcí poškozených za války nálety na chemické závody. První byty byly předány v roce 1950 poslední roku 1953, čímž se dvojnásobně zvýšil ] obyvatel obce. Další nárůst obyvatel vyvolával potřebu další výstavby účelových objektů.

V roce 1963 byl Hamr sloučen s Janovem a Křížatkami v jednu obec. Od roku 1986 jsou integrovány s městem Litvínovem. Vzájemná propojenost zástavby jednotlivých původních lokalit tak vytváří litvínovskou aglomeraci. 

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970
Počet obyvatel	365	408	481	663	818	883	923	1024	2358	2194

Rok	1971	1972	1973	1974	1975	1976	1977	1978	1979	1980	1981	1982	1983	1984	1985
Počet obyvatel	3370	3367	3334	3281	3342	3292	3153	3334	5197	7085	7229	8817	9637	9753	9710

PhDr. Libuše POKORNÁ (Kniha o Mostecku)
Encyklopedie Wikipedie