Loupnice – potok

Loupnice pramení v Krušných horách západně od obce Klíny (okres Most) na JV svazích Kamence ve výšce 781 m. Stéká po svahu Krušných hor do oblasti Mostecké pánve, kde je její tok značně poznamenán antropogenními zásahy v souvislosti s hnědouhelnou těžbou. Zeměpisný lexikon ČSR – Vodní toky a nádrže uvádí, že Loupnice ústí na jižním okraji Horního Jiřetína do Jiřetínského potoka, podle základní mapy 1:10 000 (dále jen ZM 10) vodní tok nese jméno Loupnice až po soutok s řekou Bílinou v oblasti průmyslového areálu Chemopetrol mezi bývalým Dolním Jiřetínem a Zálužím. Pro účely práce (zejména pro výpočet řádovosti vodních toků) se přidržíme údajů ZM 10 a vodní tok vzniklý soutokem Jiřetínského potoka, Loupnice a přeložky Šramnického a Černického potoka budeme považovat za Loupnici.

Zpracována byla oblast od pramene Loupnice až po její ústí do vodní nádrže Dolní Jiřetín. Hydrologické poměry po vyústění toku z oblasti Krušných hor do Mostecké pánve jsou značně komplikované. Koryto vodního toku zde bylo v minulosti několikrát překládáno. Komplikaci při výpočtech představuje jednak skutečnost, že prostřednictvím Panenského potoka je povodí hydrologicky propojeno s povodím Bílého potoka, jednak nestálost reliéfu v oblasti Hornojiřetínské výsypky. Rozvodnice převzatá je zde značně idealizovaná a neodpovídající průběhu vrstevnic.

Vrstevnice převzaté z jsou zde také značně idealizované a neodpovídají charakteru území s četnými bezodtokými proláklinami. Podobná situace je i v oblasti vnější výsypky Velkolomu Čs. armády, kde je reliéf nestálý. Další komplikaci představovala skutečnost, že Šramnický a Černický potok jsou zčásti vedeny podzemními štolami, které překračují rozvodí a díky nimž je část svahů hor bezodtokým územím, odkud voda stéká do deprese tvořené Velkolomem Čs. armády.oupnice je drobný vodní tok v okrese Most dlouhý asi 12 km, který je levobřežním přítokem řeky Bíliny.

***

Pramen

Pramení v Krušných horách na jihovýchodním svahu vrchu Kamenec (814 m) v nadmořské výšce 781 metrů.

Průběh toku

Horní tok – protéká Hamerským údolím, kde byla v období od června 1911 do prosince 1913 vybudována vodní nádrž Janov.Střední tok – pod nádrží začíná Litvínov (Hamr), touto městskou částí protéká částečně v podzemí a regulovaným korytem. Nachází se zde i malé území pro rozliv řeky v případě povodní a je tu přítok Janovský potok. Ještě část protéká městem a město opouští průtokem prod bývalou tratí do Horního Jiřetína a soutokem s Černým potokem. Dolní tok – zde tok protéká zalesněnou oblastí a ústí do retenční nádrže, která leží u paty Hornojiřetínské výsypky. Stéká se zde s Panenským potokem, který teče z retenčních nádrží Rudý sever, kam je zaústěno odlehčovací koryto Bílého potoka. Odtud pokračuje k Hornímu Jiřetínu, kde je vybudována nádrž Vítěz. Po opuštění nádrže se do Loupnice vlévá Jiřetínský potok, do kterého na konci obce ústí přeložka Šramnického a Černického potoka. V prostoru bývalé obce Dolní Jiřetín protéká nádrž Jiřetín II a poté se Loupnice vlévá do Bíliny.

Obecně

Horní tok je čistý a většinou bez zásahu člověka s výmkou vodní nádrže Janov. Střední tok je poznamenán regulacemi jako protipovodňovými opatřeními. Od části kde potok opouští Litvínov je průběh toku ovlivněn výsypkovým hospodářstvím. Jsou zde přeložky toku a retenční nádrže.Délka toku 12 km.

Pramen-Krušné hory (vrch Kamenec) 50°37’57“ s. š., 13°31’45“ v.d.781 m n. m.
Ústí – do Bíliny 50°32’53“ s.š., 13°35’31.5″ v.d. 230 m n. m. 

Autor nezjištěn (I.text)
Encyklopedie Wikipedie (II.text)