Nejvíce zaměstnaný ze všech stavitelů, byl litvínovský stavitel František Nuska. Narodil se 16. prosince 1846 v Chejnově u Tábora ( Chejnov jsem nenašel, zřejmě se jedná o Chýnov) jako syn řídícího učitele Jana Nůsky a Kateřiny Wolfové z Vodňan. Stavbou železniční tratě Podmokly – Chomutov (otevřena 1872) se dostal do Horního Litvínova. Nejdříve stavěl provozní budovy valdštejnských dolů, a to na dřívějším Dole Antonie v Hamru, na někdejším Dole Mathilda v Hamru (byl zrušen v 90. letech 19. století), někdejšího po důlním správci pojmenovaného Dolu Gukenak (později Pavel II., lidově zván kukeňák) a někdejšího Dolu Jiří, východně od města ležícího (nyní tam jsou nepatrné zbytky později přejmenovaného Dolu Vilém, lidová řečeného Vilémka).
V roce 1875 vystavěl závod teplické šamotové továrny v Košťanech (tehdejší majitel byl Hans Pecher z Teplic). Nuska pak získal v Praze stavitelské oprávnění a zařídil si v Horním Litvínově stavební podnik. Pro stále solidní způsob stavění se zde těšil oblibě v stále se rozšiřujícím okruhu zákazníků, k nimž patřila mostecká obec, valdštejnské panství Duchcov – Horní Litvínov, všichni velkoprůmyslníci z Horního Litvínova a Šumná, Jakož i četné soukromé jednotlivé osoby města i širšího okolí. V roce 1891 byl staviteli Františku Nuskovi, který si vypracováním plánů a rozpočtů i jako poradce ve všech stavebních záležitostech získal o město zásluhy, propůjčen na jeho žádost titul městského stavitele.
František Nuska se oženil 28. ledna 1879 s vdovou po zednickém mistrovi Antonu Tauferovi, Annou Barborou, dcerou sklenářského mistra Josefa Horna z Litvínova. Z tohoto manželství se narodilo během let 1879 až 1896 dvanáct dětí, z nichž zůstal nakonec syn, který padl na konci I. světové války, a dvě dcery, které se provdaly do ciziny. Stavitel Nuska byl muž těšící se ze života byl přítelem dobrého moku, stal se majetným, měl ve městě několik domů byl vážen a uznáván, přestože byl Čech, což nikdy nezapíral a také zapírat nemohl; vždyť vzdor tomu, že byl mezi Němci taková léta, ženu měl z německé rodiny a děti rostly také jako Němci – bylo to poznat na jeho nedostatečné znalosti němčiny – byl ve volbách do obecního zastupitelství v roce I893 zvolen jako náhradník.
Byl daleko široko známý. Jaký byl jeho poměr k české menšině se dá dnes již těžko posuzovat. Je známo pouze v jediném případě, a to v r. 1889, že přispěl 2 zl. na první vánoční stromek pro České dítky v Horním Litvínově. Nedá se dnes již také objasnit, jak se to stalo, že Nuska se svou dlouholetou činností zemřel – ranila ho mrtvice – 29. listopadu 1910 v chudobných poměrech ve věku 64 let. A tak česká duše, která utonula – jako mnoho jiných – v německém moři tehdejšího Horního Litvínova a odešla z tohoto světa, dokonce pro svůj náhlý skon nezaopatřena, jak poznamenává úmrtní matrika hornolitvínovska. Pozůstalá vdova zemřela několik let po něm v chudobinci v Horním Litvínově.
V následujícím přehledu je vidět, Jak rozsáhlá byla jeho činnost, i když jsou uvedeny pouze větší stavby, seřazené podle stavebníků.
Pro panství Valdštejnů
1889 -1890 Novostavba pivovaru v Horním Litvínově.
1890 Výstavba Části staré sladovny na obytný dům pro nájemce pivovaru Laufkeho (zbouráno v r. 1967),
1894 -1895 Přestavba pivovaru v Duchcově.
1896 -1897 Novostavba vily pro nájemce panství Richarda Fiedlera (nyní správa státních lesů dodat foto).
1897 Rekonstrukce kostelní věže v Duchcově.
1900 čp. 94, výstavba zčásti sneseného domu pro stavbu pouliční dráhy (zbourán r. 1967).
1901 Zřízení 8 m hluboké čisticí jímky v zámecké zahradě pro pivovar v Horním Litvínově.
1910 Novostavba domu pro hosty k domu čp. 274 (někdejší myslivna, též zvaný nový zámek), později jedna z budov polikliniky.
Průmyslové závody
Marbach & Riecken v Šumné (dnes Rico), přádelny a tkalcovny:
1895 – 1895 přeložka silnice na západní stranu údolí podél Bílého potoka až k továrnímu rybníku.
1896 – 1896 novostavba přádelny II. po provedené přeložce silnice.
1900 – novostavba tkalcovny (tzv. Shed) po provedené přeložce silnice.
1905- 1906 znovu vystavění v roce 1905 vyhořelé staré, čtyřposchoďové, z roku 1828 (z doby založení firmy) pocházející přádelny I.,
1910-1911 přestavba a zvětšení vily firmy.
1890 – 1910 přestavby a rozšiřovací práce celého podniku, kotelny a strojoven.
Keller & Comp., klobouková továrna v Horním Litvínově
1892 – 1910 všechny novostavby a rozšiřovací stavby podniku.
1895 novostavba vily a založení parku.
E. G. Pick, přádelny v Horním Litvínově
1895 – 1910 všechny novostavby a stavby pro rozšíření podniku firmy s obytnými a vedlejšími budovami v dnešní Ukrajinské ulici.
1900 – 1907 všechny novostavby a stavby pro rozšíření nově založeného továrního objektu s obytnými a vedlejšími budovami u nádraží, dnes
Litvínov.
M. Schick & Comp., přádelny
1890 novostavba prádelny B v dnešní ulici Tyrše a Fugnera (někdejší Gulderova továrna z roku 1842 – Markus Schick).
Maxmilián Friedrich Schwarz, továrna na nábytek:
1904 přestavba části někdejší továrny na sukna čp. 9 na nábytkové truhlářství.
Továrna na plechové zboží Heller & Schiller:
1904 stavba nové tovární budovy při založení podniku Emilem Hellerem ( demolice budovy v 60 letech 20. století).
Jiné větší veřejné a soukromé stavby:
1889 novostavba městských jatek pro městkou obec, 1892 stavba dnešní Ukrajinské silnice od Lesního úřadu až k továrně firmy E. G. Piek,
1892 novostavba hostince „Skalní sklep“ v Šumné,
1893 stavba dívčí obecné a měšťanské školy pro školní obec, novostavba obecné školy v Dolním Litvínově, novostavba obecné školy v Louce,
1896 novostavba poštovní budovy čp. 416 v Horním Litvínově, novostavba elektrárny v Ukrajinské ulici, mausoleum pro nájemce dvora
Richarda Fiedlera na zdejším hřbitově (rozebráno při rušení hořejší části hřbitova při výstavbě nových bloků obytných domů v
Podkrušnohorské ulici).
1897 novostavba obytného domu s obchodními prostorami 6p. 56 v dnešní ulici 9. května, 1902 novostavba lékárny op. 50 na náměstí
Budovatelů.
1903 novostavba obytného domu s prostorami pro železářství (C. A, Dittriciha nástupce).
??? rozšíření mlýnu v Šumné (Schneiderův mlýn).
1906 novostavba obytného domu s prostorami pro obchody, kde byla také umístěna druhá lékárna v Horním Litvínově.
1910 novostavba německé „Turnhalle“ v Horním Litvínově (nyní závodní klub Benar).
??? přístavba kasina k dnešnímu Lidovému domu (tehdy Deutsches Haus).
??? novostavby vlastních domů čp. 352, 408, 440, 471, 472, 489 a 505.
Kromě těchto staveb provedl ještě celou řadu přestaveb a jiných novostaveb v Litvínově, a to svědčí o velké píli, pracovitosti, schopnostech a nadání i o jeho lvím podílu na výstavbě Litvínova tehdejší doby. Tyto architektonické výtvory a stavební plány jsou Jedinými památkami na stavitele Františka Nůsku, rodem Čecha, neboť jeho hrob i s náhrobním kamenem na městském hřbitově byl koncem 70 let 20. století zrušen.
Pavel Aulický (Novodobé fotografie a fundované komentáře k fotografiím)
Kulturní kalendář Mostecka (1967)
