Nebude dlouho trvat a železnice bude pomalu oslavovat své dvousté trvání existence. Tento první „ novodobý“ prostředek dopravy má počátek v Anglii, která jak všichni víme byla kolébkou průmyslové revoluce, a kde byl také vynalezen první parní stroj ( James Watt 1769 ).
První trat zde již vznikla r. 1822 v Hettonu kde prozatím pouze dopravovala uhlí ale r. 1825 se již lidé mohli svézt na trati ze Stocktonu do Darlingtonu.
Další významná trať byla z Manchestru do Liverpoolu (1829) s tunely, náspy a železničními mosty.
Kromě vynálezu lokomotivy ( George Stephenson – 1814) a železnice samotné, vznikala i návěstí, výhybky, signalizace atp..
Do Čech se tento způsob dopravy dostal se zpožděním téměř čtvrtstoletí po trati Vídeň – Olomouc ( 1841 ) a poté do Prahy kam přijel první vlak r. 1845.
Stavby železnic byly nesmírně náročné a vyžadovaly mnoho technického umu a mimořádného úsilí. Bylo třeba srovnat terén, položit kolejnice, prorazit tunely, překonat řeky a údolí viadukty a mosty, postavit nádražní budovy, strážní domky atp.
Toto vše nám připomíná mimořádnou dovednost našich předků.
Severočeský hnědouhelný revír :
Ústí – Teplice – ( Most – Chomutov )
Mezníkem k rozvoji tratí do oblastí revíru bylo zprovoznění dráhy Praha – Podmokly (1851 – 1858 ) a její napojení na trať Drážďany Hřensko (1852) a poté Ústí nad Labem – Teplice, která byla zprovozněna r. 1858.
V r. 1868 byl zahájen provoz Teplice – Duchcov a r. 1870 Duchcov – Most – Chomutov. V průběhu stavby trati se na ni napojovaly první doly v uhelné oblasti a vzniká zde řada významných uhelných společností.
Postupným dobudováním železniční sítě s napojením důlních vleček byla pro těžbu zpřístupněna další část podkrušnohorského revíru a zajištěn stálý odbyt uhlí mimo těžební oblast.
Litvínovské oblasti se této hlavní podkrušnohorské trati týká napojení dolu Kohinoor II. V Mariánských Radčicích, kde bylo taktéž vybudováno nádraží.
V knize o Duchcovu se můžeme dočíst, že koncem 60. let 19. stol. byla trať jednokolejná, nádražní budovou byl jednoduchý, přízemní domek se dvěma úředníky, přednostou a pokladníkem. Znamení k odjezdu se dávalo trojím zazvoněním velkým zvoncem. Zpáteční lístek třetí třídy do Teplic stál tehdy 66 krejcarů. Osobní vlaky jezdily tak pomalu, že se hrabě Vilém z Valdštejna vsadil, že na koni vlak předhoní. Sázku vyhrál.
V návaznosti na hlavní podkrušnohorskou Ústecko – Teplickou trať se roku 1872 zavedla Pražsko – Duchcovská dráha, jenž nás spojila s vnitrozemím a s Prahou.
Stejná společnost vypravila 18. prosince r. 1883 vlak ze starého mosteckého nádraží do Oseka města kde odtud byla v r. 1884 trať prodloužena do Moldavy v Krušných horách.
R. 1872 byl zahájen provoz na trati Žatec – Obrnice a dále do Mostu ( Plzeňsko – Březenská dráha).
R. 1897 byla postavena jednokolejka z Mostu do Lovosic.
V roce 1871 – 1872 byla vybudována pro Litvínovsko nejdůležitější trať Duchcovsko – Podmokelská z Děčína do Chomutova.
O této trati a o trati Most – Moldava se budeme zabývat v samostatných rozsáhlejších příspěvcích na našich webových stránkách.
