Poválečné příchody Českých občanů na Litvínovsko daly podnět k vzniku řady nových sportovních oddílů. První z nich založili fotbalisté již v srpnu roku 1945. Když přijeli následujícího roku v dubnu 1946 k zápasu do Chomutova půjčili svého náhradního brankáře mužstvu České házené. Týmu se nedostavil brankář k jeho zcela prvnímu utkání, v předzápase fotbalisti. Tak zakládal další litvínovský sport tehdy Čtyřiadvacetiletý Karel Tomčík (1922–1992, viz foto vlevo) s problémy, které Časem narůstaly, ale s velkým nadšením. Českou házenou znal už ze svého rodišti, moravské vísky se symbolickým názvem Čechy u Přerova. Po příchodu do Litvínova jako totální nasazený do chemičky jí zcela propadl a Časem i celá jeho rodina.
Historie si s Českou házenou v Litvínova pohrávala jako na houpačce: stagnace, změny hřišť, reorganizace a lanaření z konkurenční házené střídaly euforie, např.. z dvojího titulu mistrů republiky (r. 1977, r. 1978). Přesto vydržela a Litvínov má díky tomu zcela určitě sportovní raritu – vnukovo jablko padlo blizoučko dědovu stromu. Marek Tomčík (r. 1973) převzal v roce 1993 vedení oddílu a nejen to, hraje, píská a bojuje s obdobnými sportovními problémy jako dědeček, který ho už ve 4 letech proháněl po hřišti. Dožil se Markova prvního zápasu za muže, když jako 15letý nastoupil proti mužstvu Louky. současná omlazená parta Klubu národní házené (Tomčík, Balcar, BilohušČín, Dvořák, Gajarský, Hojer, Rychlík, Řehoř, Smola, Viktora) dovedla klub k právní samostatnosti. Dnes hrají družstva ml. žáků, žaček, dorostu a dvě družstva mužů. Na zakladatele nezapomněli pořádají každý rok dědův memoriál.
KNH je podporován městem a dva roky hraje na novém krásném hřišti u sportovní školy.
Vždy platilo, že spolek, který je schopen uspořádat ples, jen těžko zaniká. Tradici plesů klub udržuje. Na letošním, únorovém, odstartoval oslavy 60. výročí svého založení. Při té příležitosti zmínil klubové logo. „Mým úspěchem jsou přátelé, které jsem díky tomuto sportu získal a to, že dcery Terezka (10) a dokonce i Markétka (5) už začaly běhat po hřišti s míčem v ruce, chodí dobrovolně a rády, nemusím je zatím nutit…,“ říká o sobě Marek Tomčík.
Vrátíme se na začátek. V legendární sestavě při prvním chomutovském zápase nastoupili Tomčík, Fišer, Macan, Valenta, Zoubek, Zwiebler a půjčený brankář Alois Huml (viz foto vpravo). Poslední jmenovaný, dnes jediný pamětník začátků České házené v Litvínově, fotbal opustil a začal Českou házenou trénovat, dělal předsedu, pořádal plesy házenkářů. Sportovec tělem i duší také 15 let, týden co týden, připravoval do závodního rozhlasu tehdejších Chemických závody Záluží servis sportovních výsledků a především víkendový program sportovních zápolení v Litvínově. Známá rozhlasová relace začínala vždy slovy „Vážení sportovní přátelé“. Podobný kompletní sportovní programový servis napříč všemi sporty (kde a kdy se hraje fotbal, házená atd.) v Litvínově dosud chybí!
Alois Huml, rodák z Chotěboře, neměl život lehký, přišel o syna, nedávno ovdověl, začínající normalizace mu vzala mikrofon z ruky. „Ve stejný den, kdy jsem dostal odměnu za 25 let v chemičce, mne vyhodili z KSČ a z technické funkce,“ vzpomíná. Na práci s mikrofonem však nezapomněl, o tom vědí své litvínovští zastupitelé. Podobně, jako jeho milovaná Česká házená, jíž je Čestným Členem, slaví letos životní jubileum. Házená šedesátileté, Alois Huml jubileum dne 11. Června osmdesátileté.
P.S.Synek začal dělat v 7 letech házenou (r.1995) ale pro nezájem oddíl zanikl,to samé se děje v r.2009,kdy pro nezájem zase oddíl ml.chlapců zaniká..Tak mě tak napadá, že to je i tím,že média na házenou zapomínají a odpusťte rouhačskou myšlenku:co sjednotit Českou a mezinárodní házenou a netříštit síly?
V nácviku střelby nadějný Jan Mareš. Dnes hrající za Louku
Mladší žákyně KNH Litvínov
