V parku před budovou 3. základní devítileté školy v Litvínově VI byla 31. ledna 1973 slavnostně odhalena busta národní umělkyně Marie Majerové, spisovatelky, která měla k našemu městu a jeho lidu velmi vřelý vztah.
Historie Chemických závodů ČSSP je s jejím jménem úzce spjata. V korespondenci s občany našeho města můžeme nalézt četná místa, z nichž vyčteme, jak blízko spisovatelčinu srdci byly Krušné hory, CHZ ČSSP, naše město a především lidé z našeho severu, jak jí záleželo na vývoji života u nás. Splácíme tedy dluh, protože za lásku se má platit láskou. Rozhodnutí vybudovat také kulturní památník má svou zajímavou historii. Podnět vyšel ze 3. základní devítileté školy s rozšířeným jazykovým vyučováním, kde se zrodila myšlenka nejdříve v SRPŠ a potom i v organizaci PO a v pracovním kolektivu ucházet se o čestný titul školy Marie Majerové.
Škola si vybrala právě Marii Majerovou proto, že je to spisovatelka, která patří k průkopnicím moderní literatury pro mládež. Celé její dílo odpovídá revolučním tradicím našeho kraje. Rozhodujícím byl však vztah národní umělkyně k našemu městu i to, že škola má celou řadu památek, vztahujících se k pobytu Mane Majerové v našem městě, v CHZ ČSSP i ve škole.
Autorem busty je bývalý žák školy, akademický sochař Jaroslav Hladký, jehož otce, Jana Hladkého, starší občané našeho města velmi dobře znali, býval kdysi vedoucím kádrového oddělení v CHZ ČSSP.Před dvaceti lety bylo kolem tehdy nové školní budovy rumiště po stavbě. Tehdy nebyly stavby předávány i s úpravou okolí.
Pionýři školy za vedení učitele Stanislava Mackovíka tehdy ve stovkách odpracovaných hodin přeměňovali neutěšené okolí v park, který nyní školu obklopuje. Mezi těmito brigádníky býval i Jaroslav Hladký, možná, že sázel některý z těch topolů, který nyní přerůstá školní budovu a v jehož stínu bude stát busta národní umělkyně Marie Majerové, kterou tak pěkně ztvárnil.
Škola zakládá zároveň knihovnu Marie Majerové a podařilo se jí již shromáždit velkou řadu vzácnějších vydání i s autorčiným věnováním. V knihovně je i několik velmi zajímavých dopisů, z nichž jeden, vztahující se ke knize Josefa Jedličky „Kde život náš je v půli se svou poutí“ — je opravdovým historickým dokumentem pro naše město, neboť v něm autorka ve svém ostře kritickém stanovisku ukazuje, jak velmi jí na našem kraji, na politickém vývoji u nás záleželo.
Škola s rozšířeným jazykovým vyučováním dosáhla již mnohých úspěchů, a to nejen v našich, ale i mezinárodních soutěžích, a tak věříme, že její přání, nést jméno Marie Majerové, bude v brzké budoucnosti splněno.
Zpravodaj MNV v Litvínově 1973
